Podmínky
Podmínky umožňují v jednom boxu zobrazovat různé stavy na základě hodnot proměnných.
Jednoduchá podmínka
Pro jednoduchou podmínku, která reaguje na to, zda proměnná existuje nebo nikoliv doporučujeme využít funkci #exist
. Pokud tedy chcete řádek se zadaným e-mailem vypsat jen pokud byl e-mail zadaný, můžete to provést následujícími způsoby.
Speciální znak #
na začátku říká, že se jedná o blokovou funkci, následuje název funkce exist
.
Zároveň je nutné podmínku také ukončit. K tomu slouží znak /
, následující názvem funkce, kterou ukončujeme.
Podobným způsobem můžete vytvořit negativní podmínku:
Podmínky buď a nebo
Pro složitější podmínky se hodí funkce #if
. Která má následující syntaxi:
Na rozdíl od jednoduchého zápisu výše, lze v rámci funkce #if
použí také zápis obsluhující variantu pro neexistující proměnnou:
Zároveň lze podmínky rozšířit o další varianty:
Podobně jako #if
funguje také opačná varianta a to funkce #unless
která řeší opak existence proměnné, tedy to, zda neexistuje. Předchozí příklad by se tedy dal zapsat následujícím způsobem:
Uvedené podmínky s využitím #if
nebo #unless
vždy fungují tak, že kontrola podmínek se vždy zastaví na prvním pozitivním vyhodnocení. Je tedy důležité jejich pořadí a také to, jak uvedené proměnné vytváříte ve scénáři. Pokud se zákazníka nejprve ptáte na telefon
a až v druhém kroku na email
měla by tomu odpovídat i uvedená podmínka a nejprve kontrolovat zda je zadán telefon
a až v druhém kroku, zda je zadán email
. V opačném případě by podmínka vždy skončila na prvním kroku.
Kombinace podmínek
Podmínky s využitím funkce #if
lze kombinovat. Zcela správné je tedy následující příklad:
Pokud používáte funkci #if
lze její zápis kombinovat s funkcí #unless
, tedy například následujícími způsoby: